|
|
Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
Caha, Vilém ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Předmětem této práce je kvalitativní sociologická studie, která se zabývá současnou pražskou alternativní klubovou a rave scénu jako subkulturou. Cílem studie je zjistit, jak členové subkultury vnímají a reflektují svou subkulturní identitu. Teoretická část se věnuje několik teoretických konceptům, které se s tímto tématem pojí. Proces, kterým bylo získáváno devět informátorů a z jejich rozhovorů, které sloužily jako primární zdroj dat, je popsán v kapitole o metodologii. Data k výzkumu byla sbírána kvalitativními metodami, tedy pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výsledky naznačují, že subkulturní identitu technařů ovlivňuje několik aspektů - angažmá na scéně a sdílení ideologie jdou těmi hlavními. Studie by mohla přispět k hlubšímu porozumění současné pražské alternativní techno scéně a jakým způsobem její členové formují svou subkulturní identitu.
|
|
| |
|
|
Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti
Kadeřávková, Iva ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti pojednává o vymezování hranic skupin a identit Romů. Toto vymezování probíhá skrze naraci samotných Romů a sledování praxe v romských domácnostech. Hlavním motivem, podle kterého Romové určují své skupinové hranice je koncept čistoty a nečistoty. Ten se objevuje jak v jejich narativech, tak v jejich rituální praxi. Práce popisuje konkrétní vymezování se skupiny romských žen proti mnoha různým skupinám Romů i proti majoritní společnosti. Pomocí toho můžeme sledovat jejich hodnoty, to jaký význam má v jejich životě koncept čistoty a zároveň odkud jejich představa čistoty pochází a jak s ní pracují v každodenním životě. Dále je zde popsáno prostředí, zvyky a oblečení, které ženy a jejich děti nosí, jejich záliby a způsob jejich každodenního života. Dalším významným tématem objevujícím se v práci je vymezení rolí mužů a žen v jejich skupině, rozdělení povinností mezi pohlavími, popřípadě prostoru, který každodenně tato pohlaví obývají. V závěru práce odpovídá na otázku, jakou roli hraje koncept čistoty v životě konkrétních sledovaných rodin a jak je tento koncept využíván při sociální strukturaci uvnitř i vně skupiny. Nakonec práce popisuje, jakou tradicionalitu si Romové ponechali do dnešních dní.
|
|
|
Specific factors of Japanese management
Machalová, Lucia ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky) Cílem práce je posoudit, zda japonské metody řízení jsou výsledkem jedinečných charakteristik japonského etnika a způsobu organizace japonské společnosti, či zda vycházejí z obecných principů teorie řízení aplikovaných na konkrétní japonské podmínky. Metodologicky bude práce vycházet z přístupů sociální antropologie (Nakane, Doi) se zaměřením na vztah jedince a kolektivu, otázky národnostní homogenity, význam hierarchie a roli společenských institucí. Autorka nejprve popíše základní argumenty teorie výlučnosti japonského etnika (nihondžiron), přičemž zvláštní pozornost věnuje faktorům, které bezprostředně souvisejí s tzv. specificky japonskými metodami řízení, a to zejména v oblasti řízení pracovních sil a kvality. Následně analyzuje jednotlivé řídící metody s důrazem na vývoj, kterými prošly tyto metody od počátku 90. let 20. století. V závěru pak na konkrétních příkladech vyhodnotí, do jaké míry - pokud vůbec - jsou japonské řídicí metody přenositelné do jiných společenských podmínek, a zhodnotí perspektivy dalšího vývoje japonského stylu řízení v dnešním globalizovaném světě. Při tomto vyhodnocování bude autorka využívat jako primární zdroje výroční zprávy a data jednotlivých japonských firem působících v zahraničí.
|
|
|
Cosmology and Exile in the Wider Yamato Court
Kroulík, Milan ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Kubovčáková, Zuzana (oponent)
Milan Kroulík Exil a kosmologie na dvoře Jamato Abstrakt (česky) Tato práce má dva cíle. V první částí se pokusím porozumět japonské společnosti na přelomu 7. a 8. století (období Asuka a počátek Nary) za pomoci teorie britské antropoložky Mary Douglas. Má analýza historie, společenské organizace, náboženství a kosmologie vychází z kronik, které byly v těchto obdobích sepsány a jež reprezentují světonázor císařské rodiny státu Jamato, snažícího se udržet si prominentní postavení mezi mnoha státními útvary té doby. Docházím k závěru, že aristokratické prostředí tohoto státu bylo poměrně nestabilní, konkurenční a poněkud individualistické. Mytologické sekvence nejstarších dochovaných japonských kronik budou předmětem strukturální analýzy v druhé části práce. Znalosti získané během části první mi pomohou vidět v motivu exilu překlenutí základního problému konkurenční společnosti, totiž nutnosti určité krutosti a také transgresivity u člověka, který se má stát císařem. Jakožto císař pak však tato osoba představuje strukturu par excellence a musí být opakem transgrese, a tak je to právě během pobytu v exilu, kdy původně ambivalentní postava získává přijatelnou formu. Každá z kronik zachází s tímto problémem trochu jinak: V jedné (Kodžiki) se exil využívá pro integraci periferie, zatímco v druhé (Nihonšoki) k...
|
|
| |
|
|
Romské migrační aktivity jako faktor společenské inovace
Uherek, Zdeněk
This text is a follow-up to the Romany migrations from Slovakia in the context of European migration trends study (Uherek, 2007). This study will be focused on cases when the Romany migration adjusted the innovative behaviour in the society as a whole and helped to bring structural changes of the attitude towards the Romany. In the text I use the data collected for the purpose of evaluation of Romany migration from the Czech Republic to Canada and to Western European countries within the project called Sustainable Development in a Diverse World
|
|
|
Romská migrace ve střední Evropě. Trendy
Uherek, Zdeněk ; Weinerová, Renata
Autoři publikace se pokusili zmapovat více než desetiletou historii migrační aktivity Romů v postkomunistické Evropě. Metodika výzkumu se opírala především o předchozí badatelské zkušenosti sítě společenských vědců z České republiky, Slovenska, Maďarska, Bulharska, bývalé Jugoslávie a expertů z Velké Británie.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.